okolí Mlýnů a Kytlice

První den jsme prošli okruh z Mlýnů přes Herdstein, Střední vrch neboli Hranáč, Ovčácký vrch a Francouzské doliny s téměř nenalezitelným památníčkem na myslivce Fiedlera zastřeleného pytláky. Druhý den jsme zastavili u umělého vodopádu pod Křížovým bukem a pak zdolali Popelovou horu.

Za Chodcem

Po Chodci jsme pokukovali při mnoha výpravách do Středozemě, ale nikdy jsme ho nezahlédli - ostatně hledali jsme pahýl stromu kdesi v lesích jen podle jediné fotky. Nakonec nás napadla výborná teorie s Bránou Morie a schody na Amon Hen, která krásně zapadala do příběhu i do vytipované lokality. Bohužel u Brány jsme nenalezli žádné indicie, a hledání schodů jsme nakonec nechali na teplejší počasí. Alespoň část teorie ale byla správná, protože jsme Chodce přeci jen dostihli!

Proti Temnému pánu

Zvědové do ústecké roklinky přinášeli zprávy o kalamitě, ale když Maxička vypátrala úkryt Temného pána, museli jsme vyrazit. Poník dostal zimní obutí, sbalili jsme zásoby a vyjeli. Ve Středozemi sníh ohýbal a lámal stromy, vrcholky hor halila mlha. Přečetli jsme si úryvek ze Společenstva prstenu. Pak jsme si rozdělili role (Maxička byla za trpaslíka, na hobita má málo chlupaté nohy) a vyrazili. Co chvíli nás zasáhla sprška sněhu z vrcholků stromů, ale my se nedali zastavit. Prodírali jsme se závějemi a zdolávali prudká stoupání.

Sedmistovky

V Lužických horách je 10 vrcholů vyšších než 700 metrů. Zdolat všechny za jeden den, by asi byla dobrá šílenost. Keš 'Lužické sedmistovky' nás naštestí zavede jen na jeden velice zajímavý vrcholek, z nějž jsou některé sedmistovky vidět. I ti materialističtější výletníci dnes mohli být spokojeni, kromě zážitků jsme si odnesli přes 20 hřibů kovářů.

Eowyn a Galadriel

Od výpravy za Eowyn a Galadriel nás neodradila ani nepřízeň počasí. Odměnou nám bylo poznání dalších kouzelných míst Lužické Středozemě.

Hraničář

Pátrání po Hraničáři nás dovedlo na Jedlovou horu. Posilnili jsme se v místní hospůdce a pokračovali dál po Hraničářovo stopách.