6. 2. 2010
Tahle keš nás trápí už dlouho. Několikrát jsme již Sarumana marně hledali. Dnes jsme se nechali opět zlákat a vyrazili do divočiny. Nejdřív jsme si vykutali místo pro naše geovozidlo a pak jsme se propadali závějemi o stošest. Když nám jedinou schůdnou cestu zatarasilo stádo divočáků, Maxička začala zoufale dlabat zemljanku. Nakonec se prasátka bála víc a prchla. Nachodili jsme v závějích nad kolena asi 10 km, než jsme to vzdali. Jen počkej Bílý čaroději, my si tě najdeme!